Výcvikový den v Telči
.
4. prosince 2004 Toto soustředění bylo naplánováno jako lavinové – ovšem bez sněhu se dost dobře lavinový výcvik provádět nedá. V počtu 13 lidí a psů jsme tedy cvičili tyto disciplíny: Začali jsem společnou socializační poslušností, která už našim psům nedělá problémy. Těsné míjení při chůzi, házení a přinášení aportů mezi odloženými psy, přivolání skrz skupinu psů apod., všichni zvládli výborně. Na závěr jsme je nechali v odložení v nejtěsnější blízkosti, takříkajíc na jedné hromadě.
Pak jsme výcvik rozdělili na tato pracoviště – stopy, poslušnost dle ZLP, vysílání na cíle (distance), překážky podle ZZP. Toto si všichni psi během dopoledne odcvičili a odpoledne jsme si vytýčili prostor asi 100x200 m v prostoru motokrosového závodiště a přilehlého houští a v něm jsme schovali vždy 3 figuranty, které hledala dvojice psovodů se psy. Měřili jsme čas, za který budou všichni figuranti „zachráněni“. Velmi záleželo na tom, jak si dvojice rozdělila prostor, jak se dokázali psovodi domluvit a navzájem sledovat, aby neprohledávali oba stejný prostor. S tímhle úkolem se nejlépe (v nejkratším čase) vypořádala dvojice M. Mařík a J. Dvořák. Ostatní se zatím nenudili, v dalším prostoru v lese se procvičovalo vysílání na dva postupující figuranty a ještě jinde vyhledání vzorku lidského pachu.
Každoměsíční trénink stále v jiném prostředí je pro záchranářské psy velmi důležitý, protože se musí adaptovat na jakékoliv podmínky. Také je důležité, aby se psi v záchranné brigádě dobře snášeli, aby bylo možno je pustit volně do terénu při plošném vyhledávání v rojnici nebo třeba přepravovat společně v autech, ubytovat v jedné místnosti apod.
Irena Bartoňová
