Soustředění v lednu 2011

Předmětem letošního prvního soustředění měl být nácvik lavinových prací. Přírodě se však nedá poroučet a tak místo sněhových závějí nás na základně přivítalo krásné jarní počasí.

Páteční večerní trenink byl zaměřen na přímé označení osob v terénu. U psů se začínajícím záchranářským výcvikem se kladl důraz na utvrzení způsobu označení cizí osoby. Ostatním týmům byl terén pro přímé vyhledání osob volen dle stupně jejich vycvičenosti.

Sobotní dopoledne se neslo v duchu terénního vyhledávání osob s většími nároky kladenými především na práci psovoda. Taktika prohledávání terénu byla pečlivě konzultována s výcvikářkou, neboť někteří v tomto ohledu měli malé nebo téměř žádné zkušenosti. Avšak dodržet zvolenou trasu postupu, vysílat psa na neprohledaná místa a sledovat jeho chování při prohledávání terénu, bylo pro majitele akčních psů těžko proveditelné. Jako zajímavost uvádím větrný vír v místě ležícího a před zraky psa ukrytého figuranta. Náhlý rozptyl pachu hledané osoby psa zmátl natolik, že okolo figuranta několikrát prošel v těsné blízkosti, aniž by ho dohledal. O to radostnější pak bylo jeho značení, když se mu to podařilo. Nepředvídaných situací se v terénu objevuje mnoho a tak pozorné sledování práce ostatních týmů je pro ostatní psovody velkým přínosem. V odpoledních hodinách jsme s nadšením využili poslední zbytky sněhu k vyhledávání předmětů. Sníh nahrnutý z parkoviště před základnou se ukázal pro nácvik jako těžký, přesto byly hledané předměty vždy dohledány. Následovala poslušnost, při které většina psovodů pracovala na doladění nedocvičených cviků.

Nácvik záchranných prací – náplň nedělního dopoledního výcviku.

K tomuto účelu bylo využito prostor bývalého statku nedaleko Pelhřimova.

Pro dva týmy to bylo vůbec první seznámení se sutinou. Zatímco na jednoho psa vnitřní prostory nepůsobily zrovna nejlépe, na druhém nebyla znát žádná reakce. Ten pak osobu odběhnuvší na několik metrů od nich vyštěkal bez zaváhání. Pro pokročilejší byl naplánován nácvik vyhledání osob v uzavřeném úkrytu. Nejprve však bylo provedeno lehčí hledání. První kolo hledání osoby v uzavřeném úkrytu bylo zahájeno z jiné místnosti, než kterou vcházela nyní ukrývaná osoba, aby se zamezilo vystopování ukrývané osoby. Vyhledání úkrytu s osobou bylo u všech psů bezproblémové, ale značení ukrývaných osob bylo různé: ohlížení se na svého pána snažíce se získat jeho podporu, po marném pokusu dostat se k osobě pro odměnu okusovat úkryt či výjimečně i tendence od něho odejít. Ve druhém kole již psi označovali osoby v uzavřeném úkrytu naprosto standardním způsobem. Tímto cvikem byl trénink ukončen.