Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Léto začíná na Spálku

Už více než po patnácté se vydal kolektiv ZBK Vysočina na letní tréninkový tábor na Spáleniště, svazovou základnu u Přední Výtoně na Šumavě.

Každoroční pobyty zde mají spoustu tradic a zavedených zvyklostí a současně vždycky přinesou něco nového.

Dovolená se psem, dovolená aktivní pro oba – to je hlavním cílem našich táborů. Potřebujeme si nejen potrénovat, ale i aktivně odpočinout, pobavit se s kamarády, zasportovat si anebo se jen pořádně projít po krásných šumavských lesích.

 

Výcviková náplň byla letos tradiční, s jediným rozdílem, že jsme nepořádali zkoušky (po mnoha letech) a tak ubyla stresová situace, která jindy účastníky zatěžuje.

 

 Jako vždy jsme využili Lipno k vodnímu výcviku. Tentokrát byla voda nádherně čistá, bez vodního květu. V tréninku byla řada psů na nejrůznější výcvikové úrovni – od nadějného štěněte přes psy připravující se na vodní jedničku až po psy trénující nejvyšší úroveň. Takže jsme cvičili úplně všechny části vodní záchranařiny – aporty všeho druhu, naskakování do člunu i ze člunu, přitahování surfu i člunu, doprovod člunu i vyhledání kadaveru v pobřeží i z vodní hladiny. Počasí bylo na šumavské poměry velmi vstřícné, zkrátka nám letos bylo přáno.

 

Využili jsme samozřejmě také sutinový trenažér, který se sice od loňska nezměnil, ale změnili se nám psi, kteří se posunuli a tak jsme vyzkoušeli ty nejzapeklitější úkryty, nejneschůdnější přístupy, bezpachové vstupy a další náročné oříšky.

 

V plochách jsme využili navigace GPS a vytyčili jsme si v okolí základny terény, které obsazovali figuranti ve stylu soutěže o nejlépe schovanou osobu a psovod nejlépe s doprovodem si sám určoval taktiku postupu.

Samozřejmě mladí psi cvičili základy práce v sutině i v terénu, vybíhání do určených směrů, označování osoby v různých polohách a v různém stupni zakrytí apod.

 

A kromě záchranářského výcviku ?

Letošní novinkou byl „trojboj“ - kombinace plavání přes Lipno, střelby na cíl a běhu se psem v zápřahu. Absolvent všech tří disciplín se měl dle původních propozic stát „železným psem a psovodem ZBK Vysočina“. Dopadlo to tak, že i absolvent jen části závodu se stal vítězem aneb závod neměl poražených. Zúčastnili se všichni a tak navrhovaný tisk diplomů se ukázal bezpředmětný. V každém případě jsme si užili spoustu legrace. Nejvíc asi při střelbě ze vzduchovky, kterou dovezl Pavel - výborný nápad - a kterou mnozí drželi v ruce podruhé v životě. Prvně možná na střelnici na pouti v páté třídě.

 

Obvyklá večerní zábava byla zpestřená oslavou Markových patnáctých narozenin se spoustou laskomin – zákusků, palačinek apod.

Celý tábor byl díky Alence (tedy spíš díky jejímu nastávajícímu) bohatě zásobený jahodami, které byl dodány několikrát ve velkém množství.

 

 Letos se nám opravdu domů nechtělo a myslím, že přestože jsme v tomto roce vynechali zimní verzi tábora, příští rok pojedeme jako obyčejně dvakrát.

                                                   I.B.

FOTOALBUM